- allt
- [al̥d̥] - pron indef n 1. vše (samostatně stojící zájmeno) 2. celý (užívané atributivně, podstatné jméno většinou se členem) lesa allt blaðið přečíst celé noviny 3. veškerý, všechen (užívané atributivně, podstatné jméno většinou bez členu) 4. adv zcela, úplně allt annar maður zcela jiný člověk 5. öllu adv mnohem, ještě (užívané při srovnání) öllu verra mnohem hůře 6. alls adv a. vše, všehovšudy, dohromady b. absolutně (používané ke zdůraznění) allt að e-ð / e-u praep téměř (co), až (co) allt að tvær vikur téměř dva týdny allt að því adv téměř, prakticky næstum allt frá e-u praep a. od (čeho) (časově) b. vše od (čeho) allt í einu adv najednou, náhle, znenadání, z ničeho nic Óveðrið brast á allt í einu. Bouře propukla z ničeho nic. allt í lagi adv ok, dobře, v pořádku allt of adv příliš, přespříliš allt saman pron vše, všechno eftir allt saman adv nakonec, když se to vezme kolem a kolem ofan á allt saman adv jako by toho nebylo málo, na vrchol toho všeho allt eins adv rovněž, stejně tak allt og sumt adv (úplně) všechno í allt adv celkem samtals Þetta voru 35 epli í allt. Celkem to bylo 35 jablek. fyrir fullt og allt adv jednou provždy, definitivně, nadobro í öllu falli adv v každém případě með öllu (bannað) adv zcela / absolutně (zakázaný) umfram allt adv především, zejména þegar allt kemur til alls adv koneckonců, ostatně, když se to vezme kolem a kolem
allt
pron
indef n
[al̥d̥]