[vɪːd̥] - n (-s, -) 1. rozum, inteligence, znalost, vědomost 2. vit pl nos a pusa taka fyrir vitin zacpat si nos a pusu að (mínu) viti adv podle (mého) názoru ganga á vit e-s vydat se na (co)(dobrodružství ap.) hafa allt sitt vit úr e-u mít všechny znalosti z (čeho), mít vše z (čeho)(knih ap.) hafa vit á e-u mít smysl pro (co), mít oko na (co) hafa vit fyrir e-m dohlížet na (koho), mít (koho) na očích koma vitinu fyrir e-n přivést (koho) k rozumu missa vitið zbláznit se, přijít o rozum stíga ekki í vitið být mdlého rozumu vera genginn af vitinu přijít o rozum, zbláznit se vera kominn til vits og ára být starším a moudřejším vera vel viti borinn být chytrý / inteligentní vera viti sínu fjær přen. být jak smyslů zbavený vita sínu viti být dostatečně moudrý það er ekki / ekkert vit í e-u impers (co) postrádá smysl