- alrím
- [alrim] - n (-s) lit. úplný rým (rým, ve kterém se rýmují samohláska a po ní následující souhláska (např. valda : gjalda)) heilrím
n
(-s)
[alrim]
lit.
úplný rým
(rým, ve kterém se rýmují samohláska a po ní následující souhláska (např. valda : gjalda))
(≈ heilrím)
heilrím lit. úplný rým (rým, ve kterém se rýmují samohláska a po ní následující souhláska (např. valda : gjalda))
↑ hálfrím lit. vnitřní rým, ve kterém se rýmují buď pouze souhlásky, nebo pouze samohlásky (např. fugl : gull)
vísuorð | og | alrím | 1.1 |